Kolik to stojí – a stojí to za to? díl první

Krmiva a výživové doplňky pro naše milované darmožrouty často tvoří významnou část našich měsíčních výdajů. Kdybychom to přepočetli na denní náklady, mohli bychom si každý večer otevřít lahev opravdu kvalitního vína... a někdy i dvě. Kolik jsme schopni investovat a za co? Z čeho usuzujeme, že je cena podložena kvalitou? Co vlastně znamená slovo „kvalita“? Poznáme ji?

Složité otázky. Abychom definovali základní parametry, musíme se vrátit na začátek. A to znamená na pole. Krmiváři při své práci vycházejí především z krmivářských tabulek. Tam jsou rozepsané nejen potřeby různých kategorií zvířat, ale také nutriční hodnoty surovin. Krmivařina je z velké části matematika. Ale život není matematika. Oves, vojtěška, kukuřice, slunečnice nebo len… všechny plodiny, které vyrostou na jílovité půdě někde na horách, budou mít zcela rozdílné hodnoty než ty, jež uzrají na černozemi v nížinách. A nejen to. Na kvalitě se, samozřejmě, podepíše i počasí. Počet slunečných dnů, úhrn a rozložení srážek, teplotní křivka od vysetí do sklizně…

Ale tady to zdaleka nekončí a stále jsme na poli. Téměř každý porost je třeba v průběhu jeho vegetace ošetřit a pečovat je třeba také o pole samotné. Zde vstupují do hry průmyslová a stájová hnojiva i různé druhy pesticidů. Pole je třeba po sklizni podmítnout, poorat, povláčet… Každé vyjetí do pole něco stojí, každé se může projevit na kvalitě sklizně, a to nejen pozitivně.

Čas od času do médií pronikne informace o tom, že prodejce stahuje z pultu ovoce či zeleninu kvůli vysokým hodnotám pesticidů. Jak přísné kontrolní mechanismy jsou asi nastavené v případě krmných surovin… Dodrží zemědělec důležité termíny a hodnoty ředění?

Ale posuňme se dále. Vyjeďme na pole pro očekávanou sklizeň. Sklízecí technika a následné zpracování mají také velký vliv na kvalitu výsledného produktu. Jak čistý, ale také neporušený bude. Kvalitní účinná a současně šetrná technika, může znamenat investici o mnoha nulách.

Z pole putuje sklizeň do skladů, sýpek, stodol a seníků. Někdy zůstává ve stozích přímo na poli. I zde jsou rizika znehodnocení nemalá. Záleží, samozřejmě, na samotné surovině. Přístup vlhkosti, světla, málo vzduchu nebo naopak zvětrání, škůdci, plíseň, bakterie… Vliv má i délka skladování. Vymazlená úroda může snadno přijít vniveč.

Všechny vložené finanční náklady se zemědělci musí vyplatit. Investice do nákupu půdy, do péče o ni, do techniky, do lidí. Kvalitní krmná surovina bude mít na trhu vyšší hodnotu.

Teď vstupuje do hry výrobce krmiv nebo přímý prodejce. Upřednostní ten Váš kvalitu před svojí marží? Je ochoten nést ztrátu a vyhodit znehodnocenou surovinu? Které značce důvěřujete? Kdy kupujete nejlevnější produkt v nabídce a považujete to za bezpečné, a kdy pečlivě volíte kvalitu?

 

Článek na na blog vytvořila Alena Kučerová

Publikováno pro skupinku Výživa, krmení a související problematika u koní

---

Obrázky k příspěvku jsou generované umělou inteligencí Midjourney, a to je velká zábava!